Jak to začalo

Balónové létání

Dvousetletou tradici začali v roce 1783 bratři Montgolfierové balónem vyrobeným z taftu, s roštem, na kterém spalovali slámu, a s posádkou - kohoutem, beranem a kachnou. Dnešní horkovzdušný balón je vyroben z nylonové textilie odolné proti vysokým teplotám, koše jsou pletené z proutí. Hořákem ohřívaný vzduch v obalu malého sportovního balónu o objemu 2.200 m3 unese třísetkilový balón, tříčlennou posádku a palivo - propan v ocelových láhvích postačující na dvě hodiny letu.

Kurs a rychlost letu balónu určuje směr a síla větru. Vítr má v rozdílných výškových hladinách rozdílný směr, nastoupáním nebo sklesáním do příznivé vrstvy pilot balón řídí. Pro ballooning je ideální rychlost větru do 5ti metrů za vteřinu. Tyto podmínky splňuje obvykle ranní a podvečerní klidné počasí. Balóny nelétají v poledne letních dnů, kdy pálící slunce způsobuje termické vertikální proudění se silnými větrnými poryvy.

Balón létá ve výšce korun stromů nebo může nastoupat do několikakilometrové výše. Světový výškový rekord je téměř 17 kilometrů. Hodina ve vzduchu s přeletem lokality rozlohy velkoměsta v délce 20ti kilometrů je typickým příkladem běžného balónového letu.